R: [E]Mávej, mávej, mávej, mávej, mávej, mávej [E7]jen, nic [A]nepomůže, že tu stojíš sama skoro celej [E]den, - tak jen si [H7]mávej, mávej, [A]mávej, mávej a [A]dávej [A]sbo[E]hem. + tak jen si [H7]mávej, mávej, [A]mávej, mávej a [E]dávej [A]sbo[E]hem. 1. Jó, [A]nemáš, holka, páru, jakej pocit mám, když [E]prásknu do kočáru a rukou zamávám a [H7]cesta už mě zdraví a říká mi "těpic", tak [E]tohle je to pravý, jó, [H7]já už nechci [E]víc. R: 2. Jó, prošlapaný boty, pingl, tulácká hůl a na jazyku noty a pod pažema sůl a cesta, která mluví a říká: jenom pluj, a žlutý pero žlůví, jó, to je život můj. R: + tak jen si [H7]mávej, mávej, [A]mávej, mávej a [E]dávej [A]sbo[E]hem ...