1. Dnes r[G]áno, když bylo půl, při pr[Hmi]avidelný hygieně p[Ami]oklesls' hodně v ceně, když jsi z[C]ahlíd' svůj zj[D]ev, už [Ami]nejsi, co jsi b[D]ýval, tu t[G]vář nespraví ti [Emi]masáž, m[Ami]arně se, hochu, k[D]asáš, už nejsi l[G]ev a velkej š[D]éf. + R: M[G]áš svůj svět a t[Emi]en se ti hroutí, to d[G]ávno znám, já pr[E]ožil to sám, kr[Ami]áčíš d[D]ál a c[Ami]esta se kr[D]outí, až p[Ami]otkáš nás n[Hmi]a ní, tak př[D]idej se k ná[G]m. + 2. Jsi z vojny doma čtrnáct dnů, a na radnici velká sláva, to se ti holka vdává, cos' jí dva roky psal, ulicí tiše krouží ten blbej motiv z Lohengrina, není ta - bude jiná, dopisy spal a jde se dál. + R: + 3. Za sebou máš třicet let a zejtra ráno třetí stání a nemáš ani zdání, jak to potáhneš dál, ten, komus' kdysi hrával, se znenadání někam ztratil, už nemáš, čím bys platil, no tak se sbal a šlapej dál. + R: R: