+ capo4 + 1. Já [C]vám to pane [Ami]povídám, na [C]ranní vítr teď [Ami]čekám, ať [C]vypráví [A7]mně,jak se toulal [Dmi] nad ní. [G7] Snad [Dmi]vinen je pohár co [G7]leží tu, že [Ami]vítr v ranním přeletu mně [Dmi]voní, hmm, [G]voní,[F] Vysočinou,[C] Vysočinou.[G7] 2. Za [C]mnou poštovní vůz dlouho míle [Dmi]krájí, [F]dálkou zrozenou [G]nemoc posílí [C]jen. [C]S ní prchají léta, odplouvá [Dmi]mládí, [F]lék mně v šatě [G]nočním nabídl [C]sen. [C7] 3. O tom,že na [F]horách se mlha k [G7]útoku dolů [C]řadí, [C7] jak [F]potok loukou [G]pádí si nechám [C]zdát. [C7] O lesním [F]přístřešku,kde v [G]měsíčním lesku vítr [C]bloudí [Ami] o rose [Dmi]studící, o toulce [G]vonící [F]Vysočinou,[C]Vysočinou. [G7] + + ---> 4. Ráno [C]každý sen i ten tulákův, slunce [Dmi]ruší, pak [F]na tisíc ozvěn [G]noční děj stále [C]má.[G7] Jednou [C]odešel a teď dálku denně [Dmi]krátí vám [F]prozradím,ten [G]poutník,to jsem [C]já.[C7] - - ---> 5. Na známou [F]stanici můj [G7]vlak se brzy [C]vrátí, [C7] tam si [F]kolejí špásem do [G]polí jen tak [C]sáh. [C7] [F]Zpomalí útlé [G7]vlákýnko páry až [C]stojí[Ami] oči [Dmi]zapíjí,[G]setkání s [F]Vysočinou,[C]Vysočinou. [G7] 6. Proč [C]vám to pane [Ami]povídám,když [C]vítr líp to [Ami]řekne sám co je [C]za kolejí, [A7]která v trávě [Dmi]končí. [G7] Jen [Dmi]počkejte se mnou [G7]chvíli tu na [Ami]vítr v ranním přeletu jak [Dmi]voní, hmm, [G]voní [F]Vysočinou, [C]Vysočinou, [Ami] [F]Vysočinou, mojí [C]Vysočinou.