1. [Emi]Můj život je hned plný nesnází, [A]na jaře když duben přichází, já [C]vracím se do poválečnejch let, kdy [Emi]vycházel náš starý dobrý Vpřed, já [G]žlutý kvítek za klopu si dám a [Ami]píseň Vontů tiše zabroukám, do [D]Stínadel se šerem vypravím[Dsus4][D], snad [Emi]potkám cestou Losnu, co já [H7]vím. 2. Dunivá Kateřina burácí a Široko má dávno po práci, jen já se vracím Myší pastí sám, nevím, co s ježkem v kleci dělat mám. - Bohouš,Dlouhé Bidlo, Štětináč, + Bohouš, Dlouhé Bidlo, Štětináč, pan Fišer pustil z okna květináč, Jan Tleskač, Jiří Rymáň a tak dál, pan Foglar tohle nikdy nenapsal. 3. To Rychlé šípy sami byli v nás a žlutý kvítek symbolem byl krás, co nemůže nám nikdy nikdo vzít, - kdo kopal studnu, aby druhej moh pít. + kdo kopal studnu, aby druhej moh' pít. Snad jednou až se jaro navrátí, můj život píseň Vontů obrátí, já svobodný a čistý půjdu dál - a směšný bude ten. kdo se mi smál. + a směšný bude ten, kdo se mi smál. 4. Tak Mirek Dušín s Červenáčkem jdou a Jindra Hojer s Jarkou Metelkou, za nima Rychlonožka s Bublinou, naší krásnou chlapeckou krajinou. [G]Duj, [D]duj, [C]duj, fujaro vítě[Emi]zná. [[Dsus4 xx0233]]