S tebou se cítím jako vítr ve větvích Jak příběh, který přežívá staletí V paměti srdcí, ve studnách ztracených V žáru všech pouští, v očích umlčených Ať klidně řeknou, že se mě to netýká Slova dech krátí a sliny polykám I stíny zkoprňej, když tančíš nahatá Když světla Moulin Rouge, tě barví do zlata Podél tvých paží můj příběh začíná Krásně mi voníš, ať si mě kdo chce proklíná Jak bych jen mohl, copak půjde tohle vzdát Rád za to platím, ať se můžeš, holka, můžeš na mě smát Mou duši léčí jen tvůj smích Mou duši křísí jen tvůj smích Proč odcházíš, náhle se zříkáš tajemství Odkládáš křídla, klid očí andělských Proboha, Satin, proč se mi ztrácíš kdoví kam Mráz bloudí duší Vím, snad jednou to přejde Vím, snad to jednou přebolí