#. [F] [F/A]Když odjíždí [Bb]autobusem [C]tak mi má[F]vá, [F/A] [Bb] [C] [F] [F/A]ale já [Bb]tuším, že jde [C]za jinou[F] [F/A] [Bb] [C]. [F] [F/A]Říkají mi: „[Bb]Holka to se [C]prostě st[F]ává.“ [F/A] [Bb] [C] [F] [F/A]Chci slyšet [Bb]historku [C]pravdivou[F]. [F/A] [Bb] [C] - Ona: [F]Kdes byl a co jsi dělal, [Bb]žes nemoh být [C]se mnou? + Ona> [F]Kdes byl a co jsi dělal, [Bb]žes nemoh být [C]se mnou? + On> [F]Bloumal jsem po světě a [Bb]hledal holku [C]pěknou + Ona> [F]Kecáš, že jo, řekni mi + Společně (ona)> [Bb]že to není [C]pravda? + Společně (on) > že to není pravda, + Společně (ona)> Znám [F]Tě jak boty svý, moc [Bb]dobře, takže + Společně (on) > [Bb]Že to není pravda, víš [F]mnohem líp než já, tak [Bb]víš Ty co? + Společně (oba)> [C]nekřič tu na [Dm]mě! - [F]Kecáš, že jo, řekni mi, - [Bb]že to není [C]pravda. - Znám [F]Tě jak boty svý, moc [Bb]dobře, takže - [C]nekřič tu na mě! + Refrén: + [Dm] Já [C]nechci se teď [F]hádat, + [Dm] víš [C]moc dobře, že [Bb]ráda Tě m[F]ám. + [Dm] Co [C]budem si vykl[F]ádat… + [Dm]Vždyť nej[C]lepší kluk co [Bb]zna-a-a-a-ám [C]jsi [F]Ty. + + #. + Dneska ráno kouknu z okna, slunce svítí, + krásný letní den, co víc si přát. + Přede dveřma stojí on a nese kvítí, + jdu mu otevřít a on se ptá. + + On> Nešla bys do kina? Mám dva volný lístky. + Ona> Nemůžu, máma je pryč, musím smažit řízky. + On> Vykašli se na řízky, + Společně (ona)> Brácha je zvládne + Společně (on) > brácha je zvládne, + Společně (ona)> tak maximálně připálit, znám ho a + Společně (on) > tak nepodceňuj toho kluka, znám ho a + Společně (oba)> nekříč tu na mě! + + Refrén: + Já nechci se teď hádat, + víš moc dobře, že ráda Tě mám. + Co budem si vykládat… + Vždyť nejlepší kluk co zna-a-a-a-ám jsi Ty. + + #. + Po třiceti letech je to stále stejný, + Máme se rádi víc a víc. + + On> Proč dáváš sůl do pepřenky s nápisem cukr? + Ona> Místo abys spravil dveře, hraješ radši poker! + On> Proč bych je opravoval? + Společně (ona)> Já jsem je nerozbila + Společně (on) > Já jsem je nerozbil a + Společně (ona)> schválně, to byla smůla. Víš Ty co, + Společně (on) > jestli to budeš házet na mě, + Společně (oba)> tak jdi do háje! + + Já budu se teď hádat. + Kdo říkal to, že ráda Tě mám? + To musel bejt tvůj nápad. + Největší pitomec, co zna-a-a-a-ám, jsi Ty!!!