{{95bpm}} E|----------------------------------------- B|----------------------------------------- G|-----------------7-7h9-7-7h9p7h9p7h9p7-7- D|-----7-7h9-7-7h9------------------------- A|-7h9------------------------------------- E|----------------------------------------- - [D, A] + [A,Asus2] #. [A]Včera mě spolkl [C#mi]Nazareth, aby [D]dnes vypliv ostatky [A]mý Celou noc hledám místo, kam složit vlasy šedivý. Hej pane nechcete mi říct, kde tu můžu složit hlavu svou, ne řekl a hned zmizel tam za tou velkou bílou budovou. R: [A]Sundej [C#mi]z něj to [D]břímě, [A]a nech[C#mi]těj za to [D]nic [A]dědek ať [C#mi]už se nedře, [D]hej, hej … [A]nan[C#mi]dej mi ho na [D]záda [A, G#mi, F#mi, E, D] #. Přes rameno ranec svůj, jak rád bych nějaký místo měl kam bych se v klidu schoval a na všechno bych zapomněl. V tom vidím Carmen s Ghiou jak po ulici proti jdou. Carmen, že nemá čas, že si spolu rychle užijou. R: Sundej z nich to břímě a nechtěj za to nic, holky ať už se nedřou, hej hej nandej mi ho na záda... ---> #. Když přijdeš k paní Mósrové, tak tam není co bys řek´ připadáš si jak v automatu, ve frontě na párek. Povídá mladej kmete a což takhle třeba Nathalii, už není právě nejmladší a tak zůstaň dneska večer s ní. R: Sundej z ní to břímě a nechtěj za to nic, holka ať už se nedře, hej hej nandej mi ho na záda... #. Postarší právník mě nakop a to rovnou do koulí, povídá já ti cestu ukážu, ale musíš s mým psem ven. Povídám moment soudče, já jsem taky Homo sapiens. Abych si trochu ulehčil, tu ránu jsem mu navrátil. R: Sundej z něj to břímě a nechtěj za to nic, dědek ať už se nedře, hej hej nandej mi ho na záda... #. Na dělový kouli z roku 1835, se vezu někam dolů, je na čase mi závidět tak letim mezi vás, pozdravuje vás tamten svět. Že prej se nemusíme vracet, jé na čase mi závidět. R: Sundej ze mě to břímě a nechtěj za to nic, ať už se nikdy nedřu, hej hej nandej si ho na záda... [A, G#mi, F#mi, E, D] 2x