- V zahradě pod vrbou smuteční seděli tiše jak pěna - Tři andělé – dva byli skuteční, ten třetí byla moje žena - - Přisednout neměl jsem odvahu, mlčeli patrně o mně - Duši mám čistou jak podlahu po plese v Národním domě - Přisednout neměl jsem odvahu, mlčeli patrně o mně - Duši mám čistou jak podlahu po plese v Národním domě - - Určitě skončili u cifer, sčítajíc všechny mé hříchy - Až si to přebere Lucifer, nejspíš se potrhá smíchy + 1. V z[Ami]ahradě pod vrbou smutečn[Emi]í s[Ami]eděl[F]i [Ami] t[F]iše jak p[E]ěna + tři [Ami]andělé - dva byli skutečn[Emi]í, ten tř[Ami]etí [F] b[Ami]yla [F]moje ž[Emi]ena,[Ami] + [: přisedn[D]out nem[G]ěl jsem odv[Ami]ahu, mlčel[D]i patrn[G]ě o mn[Ami]ě, + duši mám čistou jak podlah[Emi]u p[Ami]o pl[F]es[Ami]e v N[F]árodním d[Emi]omě.[Ami] :] - Obloha zčernala sazemi z komínů vesmírných lodí - Dokud jsou andělé na Zemi, nic zlého se nepřihodí - Obloha zčernala sazemi z komínů vesmírných lodí - Dokud jsou andělé na Zemi, nic zlého se nepřihodí... + 2. Určitě skončili u cifer, sčítajíc všechny mé hříchy, + až si to přebere Lucifer, nejspíš se potrhá smíchy, + [: obloha zčernala sazemi z komínů vesmírných lodí, + dokud jsou andělé na Zemi, nic zlého se nepřihodí ... :]