- [E]Padají stíny, [A]ale není kam se [E]hnout. + 1. [E]Padají stíny, [A]ale není kam se [E]hnout. Nedá se spát [A]ani zapome[E]nout. - Mám [H]pocit [A9]jako bych měl [G#mi]duši z oce[C#mi]li[E], + Mám [H]pocit [A9]jako bych měl [G#mi]duši z oce[C#mi]li,[E] [[A9 575657]] [C#mi]a že mé [H]jizvy ani [A]slunce [E]nezcelí. - R: [H]Není kam [A9]jít i když by [G#mi]bylo nača[C#mi]se[E], + R: [H]Není kam [A9]jít i když by [G#mi]bylo nača[C#mi]se,[E] [C#mi]ještě není [H]tma, ale [A]stmívá [E]se. - Svůj pocit lidství jsem nechal někde v polích. + 2. Svůj pocit lidství jsem nechal někde v polích. Jako by za vším co je krásné, bylo něco co bolí. Přišel mi dopis tak milý, samý cit. Napsala prostě co měla na srdci. R: A já už ani nevím jestli ji poznám po hlase, ještě není tma, ale stmívá se. - Viděl jsem Londýn i Paříž pozdě k ránu + 3. Viděl jsem Londýn i Paříž pozdě k ránu šel podle řeky až k břehům oceánu. Padl jsem na dno světa, níž než umím říct a v lidských očích už nehledám vůbec nic. R: Jako by pravda byla vadou na kráse, ještě není tma, ale stmívá se. - Přišel jsem na svět a zemřu aniž bych chtěl. + 4. Přišel jsem na svět a zemřu aniž bych chtěl. Všem se zdá, že se hýbám, jenže jako bych otupěl. Jen stojím a myšlenky mi běží bůh ví kam, už ani nevím před čím jsem utíkal. R: I modlitba mi zní jako vítr ve vlasech, ještě není tma, ale stmívá se. +