@120bpm #. Bylo mi [E][A]šestnáct let, já [E][A]znát chtěl svět, [D]náš dům [A]byl jak [E]mříž. [A][E]Táta jen kýv, řek [A][E]máš svůj věk, - tak [A]pojď [E]chlapče [D]blíž. + tak [A]pojď [A/E]chlapče [D]blíž. Do kapsy sáh a dal mi klíč, řek cestu dál už znáš Až poznáš svět a budeš chtít, kam se vrátit máš. R: Je to tvůj rod[A]ný dům, [D]tvůj [A]rodný [E]dům - tvůj [E]rodný dům, [A]tvůj [E]rodný [D]dům + tvůj [E]rodný dům, [A]tvůj [E]rodný [D]dům + + [D,A,-,D,A] #. Pak uběhl čas a přišel mi list, můj strýc mi psal. A já věděl dřív, než jsem začal číst, že si bůh tátu k sobě vzal. Na vlak jsem sed, městem šel a dlouho bloudil tmou. Ale když jsem vzhléd, náhle jako stín tam stál přede mnou. R: Můj rodný dům ... [A] --> Bridge: Náš [F#m]plot, rozbitá okna a pár [A]holých zdí. [F#m]Stará houpací židle, nikdo však [A]neseděl v ní. Byl tam [D]cizí muž, na šatech prach, bílou [A]přilbu měl. Klíč mi [D]na zem spad a můj vlastní hlas [A]náhle se [E]chvěl. R: To je můj rodný dům ... #. Řek měl jste přijít dřív už není čas, raději běžte kousek dál. Za pár dní tu bude nová trať a ten dům nám v cestě stál. Pak vyšlehl blesk a děsný třesk z úst mu slova vzal. Já dál tam stál a do očí černý prach mi slzy hnal. R: Můj rodný dům ... [E, A]Můj rodný dům