1. [Ami]Vlak se řítí, světla svítí mlhou, černou [H7]tmou, [Ami] někdo zvednul návěstí, šraň[H7]kama nejde [E7]hnout, [Ami]v kupé v třetím vagónu si sednul teď můj [H7]stín, [Ami]přímo, lásko, vedle tebe,[E7] co teď bude s[Ami] ním? - - R: [Ami][Ami/G][Ami/F][Ami/E]Stát, [Ami][Ami/G][Ami/F][Ami/E]stát - [Ami]na kolejích totiž leží [Dmi]místo mě dnes[Emi]ka můj [Ami]stín. + R1: [Ami]Stát[Ami/G][Ami/F][Ami/E][Ami], stát[Ami/G][Ami/F][Ami/E] + [Ami]Na kolejích totiž leží [Dmi]místo mě dnes[Emi]ka můj [Ami]stín. 2. Nádražáckou uniformu teď na sebe dám, všechny zvuky týhle trati zapomenout mám, s rozsvícenou lucernou vybíhám z domku ven, dejchám, běžím po kolejích, vlak se řítí sem. - R: - *: [Dmi]Jak pelyněk láska [Emi]zhořkla [Ami]mi, + + R1: + + R2: [Dmi]Jak pelyněk láska [Emi]zhořkla [Ami]mi, [G]chutnala jak na jazyku [Ami]blín, [Dmi]žádnou lítost jsi [Emi]nezna[Ami]la, tak [H7]proč bys litovala [E7]stín? [Ami]Záchrannou [Dmi]brzd[E7]ou jsi [Ami]neuměla [Dmi]hnou[E7]t, já [Ami]blázen do [Dmi]tvých oč[E7]í jsem [Ami]korábem chtěl [Dmi]plou[E7]t, [Ami]jenže to nebyl [Emi]přístav, ale [F]moře bouř[C]livé, [Dmi]nakonec můj stín [H7]k tomu řekl [E7]své. - *: 3. Probouzím se z toho šoku, na čele mám pot, vstávám, koukám do zahrady, kdo přelejzá plot, schoval se mi mezi dříví kousek za kůlnou, podobal se mýmu stínu, který bloudí tmou. - R: + n[Ami]a kolejích totiž leží m[Dmi]ísto mě dnesk[Emi]a můj st[Ami]ín ... + + R1,2: + [Ami]na kolejích totiž leží [Dmi]místo mě dnes[Emi]ka můj s[Ami]tín ...