#. [G]Dnes i číst jsem byl líný, pře[C]louskal jsem pár [G]stránek - a pak mi klesla víčka - v ten mo[D]ment už jsem spal. + a pak mi klesla víčka - v ten moment už jsem [D]spal. [G]Sen dostavil se náhle, vyšel [C]rovnou z téhle [G]knížky, [C]že jsem potkal [G]hráče a [D]on mi po[G]vídal. #. Chlapče, ten kdo umí hrát, musí číst lidem z tváří, poznat, voco kráčí a co chtějí v očích skrýt. ¨ Já vím v čem ty děláš chyby, chtěl bys víc, než můžeš ztratit, ten, kdo prohrál musí platit, tak nech si poradit. #. Na botách jen prach a bláto, ten, kdo psal tenhle román, neměl vůbec ponětí, jak mně to unaví. Hned bych s tebou chlapče měnil, jestli chceš tak aspoň chvíli, buď obávaných hráčem, a měj nohy toulavý. + + ---> R.: [G]Život je hrou vyhranou, když [C]zvedneš [G]sázky, [C]doufej a [G]nevzdávej, hraj klidně [D]dál. [G]Štěstí má svou cenu, kterou [C]držíš ve svých [G]dlaních, - kdybys {C}malou chvíli [G]pustil, [D]zač bys potom [G]stál. - - ---> + kdybys [C]malou chvíli [G]pustil, [D]zač bys potom [G]stál. #. Každý hráč má návod, jak žít do sta roků, pozná, co má zahodit, a pozná, co má vzít. Vždyť každá dlaň je smolná a každá dlaň má štístko, jen jedna věc ti už nepatří, nad hlavou střechu mít. #. A v tom mě přešel spánek, já zvednul hlavu z knížky, koukám na obrázek, jak se mi podobá a v temné noci v dálce mi kdosi říká díky a já v tu chvíli nepoznal, byl to on a nebo já. R.: 3x