- Dmi Ami - Každé jaro z velké dáli - B F - vlaštovky k nám přilétaly, - Dmi C Ami - někdy až dovnitř do stavení + [Dmi]Každé jaro [Ami]z velké dáli + [B]vlaštovky k nám [F]přilétaly, + [Dmi]někdy až [C]dovnitř do stave[Ami]ní Pod střechou se uhnízdily a lidé, kteří uvnitř žili, rozuměli jejich švitoření - + O dalekých krajích, hlubokých mořích, divokých řekách, o vysokých horách, které je nutné přelétnout, o nebeských stezkách, zářících hvězdách, o cestách domů, o korunách stromů, kde je možné odpočinout - + Jsme z míst, která jsme zabydlili, z hnízd, která jsme opustili, z cest, které končí na břehu Jsme z lidí i všech bytostí, jsme z krve, z masa, z kostí, jsme ze vzpomínek, snů a příběhů Jsme jako ti ptáci, z papíru draci, létáme v mracích a pak se vracíme zpátky tam, kde připoutaní jsme Jsme lidské bytosti z masa a kostí, jsme jenom hosti na tomhle světě - přicházíme, odcházíme A chceme mít jisto, že někde místo, že někde je hnízdo, odkud jsme přišli a kam zas potom půjdeme spát, že někde je domov, že někde je hnízdo, útulno čisto, že někde je někdo, kdo čeká na nás, na návrat - + Tam v dalekých krajích, v hlubokých mořích, v divokých řekách, ve vysokých horách, které je nutné přelétnout Tam v nebeských stezkách, v zářících hvězdách, na cestách domů, v korunách stromů, kde je možné odpočinout