1. Já jsem chtěl všechno hneC
d, než poznal F
jsem G
svět,
teď seF
tu C
sbírám, no není F
to mG
ed
a tak se napoF
sled vC
zpírám do baF
ru vG
íc
– už nF
epuC
duF
G
2. To takhle minulý týden, jsem byl doma sám
čistou hlavu pivo sám nemlsám
najednF
ou zvonC
í mobil - já celý F
ztuhnG
ul
– ať na jedno F
du C
- JÁ F
NEPUJDUG
Ami G F C
G
Rec.: „A to víte, že jsem to nevydržel a na to pivo šel,
protože mám slabou vůli, ale já Vám slibuju,
že příště najdu odvahu a všem do telefonu řeknu
bez rozdílu, rázně a jednou pro vždy:“
R: Já nepD#
ůjdu - nepůjdu, B
abstinuju,
já si dáD#
m kafe, nebo G#
čistou voduB
z vodovodu
já nebuCm
du víc choditG#
s Vámi B
do hospody,
než rozum Cm
udělá G#
Pá B
Pá
3. A teď jsem Velkej šéf, už poznal jsem svět
z čela pot stírám no není to med
a tak se naposled vzpírám – do baru víc
- už nepudu VÍC NEPUDU
Rec.: „A to víte, že jsem to vydržel
a na to pivo jsem fakticky nešel
protože už mám co? pevnou vůli!
Jen ať mi někdo zkusí zavolat z těch vochmelků –
všem řeknu rázně a jednou pro vždy:"
R: Já nepůjdu - nepůjdu, abstinuju …
Všem řeknu stejně: – Já nepudu ! Už nikdy nepujdu !
R: Já nepůjdu - nepůjdu, abstinuju … 2×
(Janku? … to je správný)