1. PAmi
olní cestou kráčeli šumG
aři do vísky hrát,
sAmi
vatby, pohřby tahle cesta pozG
nala mnohokrát,
po F
jedné svatbě se cG
hudým lidem Ami
synek narodil
a F
táta mu u pG
rašný cesty E
života strom zasadil.
R: A on tam stA
ál,a koukal doF#mi
polí,
byl jak kD
rál, sám v celém oE
kolí,
korunu A
měl, korunu F#mi
měl, i když ne D
ze zlata, Dmi
a jeho A
pokladem byla tE
ráva střapaA
tá.
2. Léta běží a na ten příběh si už nikdo nevzpomněl
jen košatý strom se u cesty ve větru tiše chvěl,
a z vísky bylo město a to město začlo chtít
asfaltový koberec až na náměstí mít.
R: A on tam stál,a koukal do polí…
3. Že strom v cestě plánované, to malý problém byl,
ostrou pilou se ten problém snadno vyřešil,
tak naposled se do nebe náš strom pak podíval
a tupou ránu do větvoví už snad ani nevnímal.
R: A on tam stál,a koukal do polí…
4. Při stavbě se objevilo, že silnice bude dál,
a tak kousek od nové cesty smutný pařez stál,
dětem a výletníkům z výšky nikdo nemával
a jen přítel vítr si o něm píseň na strništích z nouze hrál.
R: Jak tam stál, a koukal do polí,
a byl jak král, sám v celém okolí,
korunu měl, korunu měl, i když ne ze zlata,
a jeho pA
okladem byla tE
ráva střapaA
tá, D
a jeho pA
okladem byla tE
ráva střapaA
tá