1. Sedí C
sám a D
něco ho A
tíží, černé C
vlasy mají D
kovový A
lesk
C
ruka je D
pevná v A
očích klid pár C
vrásek a naD
duši E
stesk.
Nemá C
domov, kde by D
ctil svou A
víru, nemá C
právo žádat D
to co by A
chtěl
ztratil C
všechno D
co mělo E
svou cenu a D
všechno co A
měl.
R: F#m
Nevnímá obzor v dáli, není A
Kryštof Kolumbus
F#m
cítí jen proužek dýmu a E
zpívá si skalpovací blues
D
žij jak umíš, A
měj nás rád, E
vyndej starou F#m
indiánskou E
dýmku A
míD
ru
D
žij jak umíš, A
měj nás rád, E
potom možná F#m
zapomenem E
na seA
kyD
ru
D
žij jak umíš, A
měj nás rád, E
vyndej starou F#m
indiánskou E
dýmku A
míD
ru
D
žij jak umíš, A
měj nás rád, a E
pak možná E
zapomenem D
co bylo A
dřív
2. Čte si dál svou stařeckou mapu, vidí řeku plnou vody a ryb
vedle ní svou překrásnou ženu a spousty chyb
R: Nevnímá obzor v dáli, …
D
žij jak umíš, A
měj nás rád, E
potom možná, F#m
potom možná E
zapoA
meD
nem
D
A
E
2×
žij jak umíš, měj nás rád, vyndej starou indiánskou dýmku míru
žij jak umíš, měj nás rád, potom možná, potom možná zapomenem