1. Já jsem chtěl všechno hneC 
d, než poznal F 
jsem G 
svět,
teď seF 
 tu C 
sbírám, no není F 
to mG 
ed
a tak se napoF 
sled vC 
zpírám do baF 
ru vG 
íc 
– už nF 
epuC 
duF 
 G 
 
2. To takhle minulý týden, jsem byl doma sám
čistou hlavu pivo sám nemlsám
najednF 
ou zvonC 
í mobil - já celý F 
ztuhnG 
ul 
– ať na jedno F 
du C 
- JÁ F 
NEPUJDUG 
 
Ami G F C 
  G 
 
Rec.: „A to víte, že jsem to nevydržel a na to pivo šel,
protože mám slabou vůli, ale já Vám slibuju,
že příště najdu odvahu a všem do telefonu řeknu
bez rozdílu, rázně a jednou pro vždy:“
R: Já nepD# 
ůjdu - nepůjdu, B 
abstinuju, 
já si dáD# 
m kafe, nebo G# 
čistou voduB 
 z vodovodu
já nebuCm 
du víc choditG# 
 s Vámi B 
do hospody,
než rozum Cm 
udělá G# 
Pá B 
Pá
3. A teď jsem Velkej šéf, už poznal jsem svět
z čela pot stírám no není to med
a tak se naposled vzpírám – do baru víc
- už nepudu  VÍC NEPUDU
Rec.: „A to víte, že jsem to vydržel
a na to pivo jsem fakticky nešel
protože už mám co? pevnou vůli! 
Jen ať mi někdo zkusí zavolat z těch vochmelků –
všem řeknu rázně a jednou pro vždy:"
R: Já nepůjdu - nepůjdu, abstinuju …
Všem řeknu stejně: – Já nepudu ! Už nikdy nepujdu !
R: Já nepůjdu - nepůjdu, abstinuju … 2×
(Janku? … to je správný)