1. Ten C
den, co vítr D
listí z města G
svál,
můj C
džíp se vracel, D
jako by se Emi
bál,
že C
asfaltový D
moře odliv G
má
a C
stáj že svýho D
koně nepoE
zná.
R: Řekni, G
kolik je na světě, kolik je takovejch D
měst,
řekni, Ami
kdo by se vracel, všude je tisíce Emi
cest,
tenkrát, G
když jsi mi, Terezo, řekla, že ráda mě D
máš,
tenkrát Ami
ptal jsem se, Terezo, kolik mi polibků Emi
dáš
napoD
sled, napoG
sled.
2. Já z dálky viděl město v slunci stát
a dál jsem se jen s hrůzou mohl ptát,
proč vítr mlátí spoustou okenic,
proč jsou v ulici auta, jinak nic?
R: Řekni…
3. Do prázdnejch beden zotvíranejch aut
zaznívá odněkud něžný tón flaut
a v závěji starýho papíru
válej' se černý klapky z klavíru.
R: Řekni…
4. Tak loudám se tím hrozným městem sám
a vím, že Terezu už nepotkám,
jen já tu zůstal s prázdnou ulicí
a vosamělý město mlčící.
R: Řekni…