1. Z Emi
cimbuří zněl můj D
táhlý Hmi
tón,
když můj Emi
pán slavně z bran vyjel D
ven,
ta tEmi
rubka či trouba, D
to jsem já, ne H7
on,
vždyť Emi
on na hon D
vyrazil si Emi
jen.
2. Když na trofej číhal v doubravě,
kolem toulavý trubadúr šel,
měl pod paží loutnu, kuklu na hlavě,
a můj hlas pěkně v ústrety mu zněl.
R1: Něžně v G
komnatách dámy ho D
vítaly,
aby Ami
na sladkou loutnu jim Emi
hrál,
spolu G
gobelin tkali, můj D
pán, ten lovil H7
dál,
Emi
kluk-vykuk v D
kukle se jen Emi
smál.
*: Ami
Truvéra loutna G
sladká Emi
jsem,
trouba Ami
hlásná, ta netuší G
nic,
že můj Ami
pán té dámě zG
líbal roucha E
lem,
Ami
je pravdy G
jenom poloAmi
vic.
*: Spíš než šíp z toulce toulavá
píseň ze srdce zasáhne laň,
ten, kdo ví, jak tkát, nit s nití protkává,
útok je nebezpečná zbraň.
R2: A že C
láska i les mají G
temný klín,
je tu Dmi
paroží, truvér i Ami
laň,
a tak C
bude ten gobelin G
navždy zdobit
E
síň,
Ami
výjev či G
historická Ami
daň,
R3: Dam dava dam …
R2: + pojď, popatř a G
pomodli se Ami
zaň …