muj arrow / Fešáci arrow / Jaro

: Jaro

1. Ami 
My čekali 
C 
jaro, a 
G 
zatím přišel 
Ami 
mráz,

tak strašlivou C 
zimu ne
G 
zažil nikdo z 
Ami 
nás,

z těžkých černých C 
mraků se 
G 
stále sypal 
Ami 
sníh

a vánice C 
sílí v po
G 
ryvech ledo
Ami 
vých.

C 
chýší dřevo mizí a 
G 
mouky ubývá,

Dmi 
do sýpek se raději už 
G7 
nikdo nedívá,

C 
zvěř z okolních lesů nám 
G 
stála u dveří

Dmi 
a hladoví ptáci při
G 
létli za zvěří, a stále 
Ami 
blíž.


2. Jednoho dne večer, to už jsem skoro spal,
když vystrašenej soused na okno zaklepal:
"Můj synek doma leží, v horečkách vyvádí,
já do města bych zašel, doktor snad poradí."
Půjčil jsem mu koně, a když sedlo zapínal,
dříve, než se rozjel, jsem ho ještě varoval:
"Nejezdi naší zkratkou, je tam příkrej sráz
a v týhletý bouři tam snadno zlámeš vaz, tak neriskuj!"

3. Na to strašný ráno dnes nerad vzpomínám,
na tu strašnou chvíli, když kůň se vrátil sám,
trvalo to dlouho, než se vítr utišil,
na sněhové pláně si každý pospíšil.
Jeli jsme tou zkratkou až k místu, které znám,
kterým bych v té bouři nejel ani sám,
a pak ho někdo spatřil, jak tam leží pod srázem,
krev nám tuhla v žilách nad tím obrazem, já klobouk sňal.

Ami 
Někdy ten, kdo 
C 
spěchá, se 
G 
domů nevrací
Ami 
 …
×