1. Tvař se Ami
trochu nostalgicky, už tě nikdy nepotkám,
F
máš to jistý G
provždycky, nastav Ami
uši vzpomínkám,
jak tě znám, i v tuhle chvíli měl bys řeči peprný,
jak F
tenkrát, když nám G
tvrdili, že je Ami
vítr stříbrný.
R: A F
tváře měli kožený, my jim zdrhli z průvodu,
zahoDmi
dili lampióny a D
našli hospodu,
ale F
taky Jacquese Brela a s ním smutek z cizích vin
a Dmi
žádostivost těla a pak D
radost z volovin,
a ta nám Ami
zbejvá.
2. Po večerech pro diváky dělali jsme kašpary,
pak na zemi dva spacáky - náš Hotel Hillary,
slavný sliby jsme už znali, i to, jak se neplní,
a cenzoři nám kázali o správným umění.
R:
3. A tak válčím s nostalgií, bují ve mně jako mech,
a pořád všechno slibují starý hesla na domech,
ty jsi splatil všechny dluhy, i za Hotel Hillary,
a já vyhážu ty černý stuhy funebrákům navzdory.
R: Vždyť mají tváře kožený, my jim zdrhnem z průvodu,
zahodíme lampióny a najdem hospodu,
a tam svýho Jacquese Brela a s ním smutek z cizích vin
a žádostivost těla a pak radost z volovin,
/: a ta nám zbejvá. :/