.1.
SchC
ovej mi kG
ousek F
od večG
eřC
e
a počkej, co pF
oletC
í hvG
ězd,
po C
urážkách zpG
ívej F
o důvG
ěřC
e,
po rF
anC
ách pF
ohlC
aď mi pG
ěst.
.R:
NG
ikdy bych nebyl tak hroší a psí,
kdAmi
yby mi nDmi
ebylAmi
o zlG
e,
jak pěšímu pluku, když za vesnicí
pC
očítá dF
o nC
edF
ělG
e.
.2.
Skoro se zdá, že proměníš svět,
a to snad, má lásko, i teď,
kdy s holými zády už tisíce let
čekáme na odpověď.
.R:
.R:
.*:
SkC
oro se zdG
á, že prF
oměnG
íš svC
ět …