1. Buď sbohem, C
brácho z dětských let,
byl's lepší v počtech a já Dmi
zas lépe čet'
to všechno dávno pokryl C
sníh ,
pil jsem z dlaní tvých, ty z mDmi
ých,
jeden praG7
men, jeden sC
mích.
2. Tak sbohem brácho, musím jít ,
vždyť malí můžeme jen chvíli být
a pak už končí léta her , končí všem a to je fér ,
tak to chápej, tak to ber .
R. Svět byl C
fajn, svět byl náš, léta práDmi
zdnin, slunce, pláž ,
pryč je sG
mích školních třG7
íd, teď už musím něčím bC
ýt.
3. Buď sbohem táto, ty ses dřel ,
abych já bezstarostný spánek měl
a byl to se mnou leckdy kříž ,
já jsem do větru byl spíš ,
rodičům jen na obtíž .
4. Tak sbohem táto, musím jít,
vždyť malí můžeme jen chvíli být
a pak už dětství je to tam ,
už se musím starat sám ,
kudy v nouzi, kudy kam .
R. Svět byl fajn…
5. Buď sbohem lásko, tak se měj,
měl jsem tě ze všech děvčat nejraděj
a teď odcházím jak hráč ,
nechám tě tu ronit pláč ,
no aspoň vidíš , co jsem zač .
6. Tak sbohem lásko, musím jít,
vždyť malí můžeme jen chvíli být
a zrání má svůj rub a líc ,
nebuď smutná, dej si říct ,
vždyť kluků k světu, těch je víc .
R. Svět byl fajn, …
R. 2× [: D
Svět byl fajn, svět byl náš, léta práEmi
zdnin, slunce, pláž ,
pryč je smíA
ch školních třA7
íd, teď už musím něčím bD
ýt :]