1. Ami
Vlak se řítí, světla svítí mlhou, černou H7
tmou,
Ami
někdo zvednul návěstí, šraňH7
kama nejde E7
hnout,
Ami
v kupé v třetím vagónu si sednul teď můj H7
stín,
Ami
přímo, lásko, vedle tebe,E7
co teď bude sAmi
ním?
R1: Ami
StátAmi/G
Ami/F
Ami/E
Ami
, státAmi/G
Ami/F
Ami/E
Ami
Na kolejích totiž leží Dmi
místo mě dnesEmi
ka můj Ami
stín.
2. Nádražáckou uniformu teď na sebe dám,
všechny zvuky týhle trati zapomenout mám,
s rozsvícenou lucernou vybíhám z domku ven,
dejchám, běžím po kolejích, vlak se řítí sem.
R1: +
R2: Dmi
Jak pelyněk láska Emi
zhořkla Ami
mi,
G
chutnala jak na jazyku Ami
blín,
Dmi
žádnou lítost jsi Emi
neznaAmi
la,
tak H7
proč bys litovala E7
stín?
Ami
Záchrannou Dmi
brzdE7
ou jsi Ami
neuměla Dmi
hnouE7
t,
já Ami
blázen do Dmi
tvých očE7
í jsem Ami
korábem chtěl Dmi
plouE7
t,
Ami
jenže to nebyl Emi
přístav, ale F
moře bouřC
livé,
Dmi
nakonec můj stín H7
k tomu řekl E7
své.
3. Probouzím se z toho šoku, na čele mám pot,
vstávám, koukám do zahrady, kdo přelejzá plot,
schoval se mi mezi dříví kousek za kůlnou,
podobal se mýmu stínu, který bloudí tmou.
R1,2:
Ami
na kolejích totiž leží Dmi
místo mě dnesEmi
ka můj sAmi
tín …