1. KdAmi
yž se snáší noc na střechy Petěrburgu, pF
adá nE
a mě žAmi
al,
zatoulaný pes nevzal si ani kůrku chlF
eba, kterou jsE
em mu dAmi
al.
R: /: LC
ásku moji knDmi
íže IgE
or si bere,
nF
ad sklenkou vD#dim
odky hrH7
aju si s rE
evolverem,
hAmi
avran usedá na střechy Petěrburgu, čF
ert abE
y to sprAmi
al.
2. Nad obzorem letí ptáci slepí v záři červánků,
moje duše, široširá stepi, máš na kahánku.
R: /: Mému žalu na světě není rovno,
vy jste tím vinna, Naděždo Ivanovno,
vy jste tím vinna, až mě zítra najdou s dírou ve spánku. :/