Rózi: Ami
Agnes, Cmi
vzbuď se, E
otevři Ami
oči,
Ami
není to Cmi
Ostrovan, je E
horší než Ami
lid.
Ami
Každou Cmi
chvíli sem E
otec vkrAmi
očí,
to pak by F
nenašel do smrti Ami
klid.
Agnes: Ami
Nemůžu Cmi
přece E
poručit Ami
citům,
Ami
tys neviCmi
děla ten E
temný Ami
zrak?
Rózi: Ami
Nesmíš Cmi
propadnout E
černému Ami
mýtu.
Agnes: Můj cit se F
nevzbudil přece jen Ami
tak.
Rózi: Dmi
Agnes, Agnes, Ami
kam jsi oči dala,
Dmi
komu Ami
jsi to E
duši zaproAmi
dala?
Černá, černá je řeka osudu,
nedělej našemu rodu ostudu.
Hezký, hezký jsou i jiní muži,
místo jedu přinesou ti růži.
Kolik, kolik jich jen tvou ruku chtělo,
vraždili by pro tebe jen kdyby se to smělo.
Agnes: Kašlu na všechny, kdo pod oknem stojí,
jako psi se trapně o kost rvou.
Chci jen toho, kterého se bojí,
jen ten získal přízeň mou.
Rózi: Ten muž za odměnu smrt do města nosí,
nic o něm nikdo neví, má šat žebráka.
Pusť ho z hlavy, tvá sestra tě prosí,
ty nejsi žena lecjaká.
Rózi: Dmi
Agnes…
Agnes: …Rózi, Ami
jestli mě máš ráda,
Dmi
nech můj Ami
osud E
jenom v rukou Ami
mých.
Rózi: Dmi
Vina, vina i Ami
na mou hlavu padá,
Dmi
že já ráda Ami
splním to, E
co máš na Ami
očích.
Obě: Sestry, sestry vždy při sobě stojí,
umřít může jedna pro druhou.
Stejná, stejná, stejná krev nás pojí.
Agnes: Dmi
Já mám ráda Ami
sestru svou.
Rózi: E
A já zas tu Ami
svou.