1. Emi
Já snad G
hned, když jsem se D
narodil, na G
bludnej D
kámen G
šláp',
a do školy moc D
nechodil, i Emi
tak je D
ze mě Emi
chlap,
velký G
dusno, který D
nad hlavou mi G
doma D
viseG
lo,
drsnýmu chlapu D
nesvědčí, já Emi
ťuk' si D
na čeEmi
lo.D G D G C G
R: MáG
ma mě doma držela a D
táta na mě dřel,
já moh' jsem jít hned študovat, kdyG
bych jen trochu chtěl,
voženit se, vzít si ňákou D
trajdu copatou
a za její lásku platit G
celou vejplatou, hó Emi
hou.
2. Potom do knajpy jsem zašel a tam uslyšel ten žvást,
že na lodích je veselo a fasujou tam chlast,
a tak honem jsem se nalodil na starej vratkej křáp,
kde kapitán byl kořala a řval na nás jak dráb.
R:
3. Vlny s kocábkou si házely a každej dostal strach
a my lodníci se vsázeli, kdo přežije ten krach,
všechny krysy z lodi zmizely a v dálce maják zhas'
a první byl hned kapitán, kdo měl korkovej pás.
R:
4. Kolem zubama už cvakali žraloci hladoví,
moc nikomu se nechtělo do vody ledový,
k ránu bouře trochu ustala, já mořskou nemoc měl,
všem, co můžou chodit po zemi, jsem tolik záviděl.
R:
5. Jako zázrakem jsme dojeli, byl každý živ a zdráv
a všichni byli veselí, jen já jsem rukou máv',
na loď nikdy víc už nevlezu, to nesmí nikdo chtít,
teď lituju a vzpomínám, jak jen jsem se moh' mít.