moje klasiky arrow / Karel Plíhal arrow / V bufetu

: V bufetu

1. JC 
en nechte trpaslíka 
G/H 
Ondřeje,

jAmi 
en ať si dá, co hrdlo r
Emi 
áčí,

Ami 
ať se, ch
F 
udák malej, t
C 
aky j
Emi7 
ednou p
A7 
oměje,

D7 
echno platím, a tak: 
G 
o co vlastně kráčí.

2. Jídlo je nejlepší lék na lásku,
v tomhletom mám už trochu školu,
když jsem ho našel, jeho život visel na vlásku,
vrhnul se v zoufalosti ze psacího stolu.
R: SF 
rdce má r
G 
ozervané n
C 
a hadr
Ami 
y

prDmi 
o jednu t
E 
rpaslici z
Ami 
e sádry,

bG#7 
yla tak krásná, až se v
C 
ěřit nechtěl
A7 
o,

jD7 
ako by ji uplácal sám M
G 
ichelangelo,

nF 
osil jí r
G 
ybízové k
C 
orálk
Ami 
y,

kDmi 
oukala n
E 
epřítomně d
Ami 
o dálky,

tG#7 
ak velkou láskou ji, ch
C 
udák, zahrn
A7 
ul,

žD7 
e by se i kámen n
G 
ad ním ustrnul,

ale sádra nC 
e.

3. Tak, prosím, nechte toho Ondřeje,
jen ať si dá, co hrdlo ráčí,
když už mu osud v lásce zrovna dvakrát nepřeje,
všechno platím, a tak: o co vlastně kráčí.
4. Ať jsme velký nebo maličký,
na jedný lodi všichni plujem,
koukejte, jak mu jedou laskonky a chlebíčky,
než končit s životem, je lepší dostat průjem.
R: 
×

Historie úprav

30. 08.

anonym (aktuální)

Export

Sdílení