Zpěvník pro Honzu 
/
COP
/
Derniéra
COP: Derniéra
Intro: jako refrén – 2krát
1. G
Už nic neříkej, C
dál si nezvykej,
G
stát tam, kde bych možná F
moh´ stát i D
já.
G
Bůh ví, že bylo málo C
dní, kdyby za to stálo
G
snít o tom, že možná příště.
F
Já to raděj C
vzdávám, nech to už D
být.
Už nic neříkej, C
dál si nezvykej,
G
stát tam, kde bych možná F
moh´ stát i D
já.
G
Bůh ví, že bylo málo C
dní, kdyby za to stálo
G
snít o tom, že možná příště.
F
Já to raděj C
vzdávám, nech to už D
být.
2. V divokejch peřejích hledám kam řeky plynou,
brodím se nadějí, že klid moře znám.
Až vody uplavou, bláto a prach tu zbydou
potom možná dám si říct.
Teď to ale vzdávám, teď nech mě být.
brodím se nadějí, že klid moře znám.
Až vody uplavou, bláto a prach tu zbydou
potom možná dám si říct.
Teď to ale vzdávám, teď nech mě být.
R: Ami
Co bylo, Hmi
už tady D
neC
ní,
Ami
zapomeň, Hmi
časy se D
měC
ní,
Ami
dáme si v Hmi
původním D
zněC
ní
Ami
svou derniHmi
éru a pak D
konec umění.
Co bylo, Hmi
už tady D
neC
ní,
Ami
zapomeň, Hmi
časy se D
měC
ní,
Ami
dáme si v Hmi
původním D
zněC
ní
Ami
svou derniHmi
éru a pak D
konec umění.
Intro: jako sloka
3. Už vidím oceán, už se dech můj tají,
vodopád, co přejít nejde, dělí však nás.
Zpátky k pramenům, jenže ty vysychají
co bylo není.
Takže já to zase vzdávám, není kam jít.
vodopád, co přejít nejde, dělí však nás.
Zpátky k pramenům, jenže ty vysychají
co bylo není.
Takže já to zase vzdávám, není kam jít.
R.
R.
Intro: Ami
Hmi
D
– do ztracena
Hmi
D
– do ztracena
Historie úprav
-
10. 05.
HOSPUL (aktuální)