base arrow / Tomáš Klus arrow / Nina

: Nina

1. Dnes D 
v noci jsem ze spaní křičela tvoje jméno, 

já Hmi 
vím, že nejsi rád, ale nejde zapomenout, 

jak G 
při každém slově přivíráš víčka. 

Prosím, A 
vyslyš moji zpověď, už jsme starý na psaníčka. 


2. Jsem bytost z vodních par, živa jenom z tvého dechu, 
já vím, že nejsi rád a že je ti to k vzteku, 
chci ti všechno říct a pak se někam schovat, 
třeba pochopíš, jak je těžké nemilovat. 

3. Zase zrychlil se mi dech, jak maratonským běžcům, 
co je to za příběh bez lásky, bez milenců, 
nemáš slov, patrně všechna patří jiným, 
prosím, proměň je s nimi ve snech v gesta i v činy. 

4. A já tu zůstanu, ztracené malířské plátno, 
třeba se vrátíš a já zas nechám se napnout, 
prosím, maluj mě, tvoř k obrazu svému, 
nech mě shořet, už nikdy o nás nemluv. 

Ref.: Jsi mé D 
úzko, jsi krev z řezných ran, jsi 
Hmi 
ten, kdo vchází nepozván, 

jsi G 
zvuk, když padnou mi na rety slzy 
A 
múz. 

Jsi mé D 
úzko, jsi krev z řezných ran, ačkoli 
Hmi 
nechci, jsi ve mně uschován, 

jsi G 
zvuk, když padnou mi na rety slzy 
A 
múz. 


5. Až splynu se vzduchem, nechám rozplakat nebe, 
budu vším tím, co lidi k propasti svede, 
budu krysařovou flétnou a ozvěna v tvé duši, 
pak ptáci tiše vzlétnou, by nedali tušit. 

6. Že se nebe nakloní a zatřese světem, 
tvé černé svědomí poprvé promluví k obětem 
nerovných bojů tvé sebestředné války, 
srdečních nepokojů, cos pozoroval z dálky. 

Ref.: Jsi mé úzko, jsi krev z řezných ran…
×