1. E
Kapkami si déšť A
do plachet vozů E
zpívá
vypráví o krajích, H7
které tak opuštěné E
jsou.
Každý z těch mužů A
otěže v rukou E
svírá,
jedou kryté vozy H7
ztichlou a spící E
krajiE7
nou.
R: A
Až tam za hory, tam za obzory, E
kde bílý mraky jsou,
F#7
tam skončí cestu svou, pro nás tak tajemnou,
a H7
déšť si přestal píseň zpívat.
E
Zmodralo nebe, A
slunko na hory E
svítí,
dlouhou dlouhou dobu H7
ještě ty vozy pojeE
dou,E7
dlouhou dlouhou dobu H7
ještě ty vozy pojeE
dou.
2. Horké kamení cestou se s blátem střídá (střídá)
stín a suchý kout jim skýtá jen plachta rozbitá
každý z těch mužů otěže v rukou svírá
vozy dál jedou nikdo je nikdo nevítá.
R: Až tam za hory….
3. Kapky se na plachtách vozů třpytí (třpytí)
modravé dálky v prérii vozy zvou
tam někde v dálce najdeš své živobytí
pod modrou oblohou zpíváš písničku svou.