1. E
Do tváře čas mi E7
hlubokou brázdu A
samotou vyrejE
vá,
tělo je H7
rozeschlej prám, když pluješ A
stále jen sám,
co je ti H7
platný, že jsi kapiE
tán.
2. Do zrzavejch strun svýho banja dávno už jsem nezahrál,
že jsem byl stále jen sam, v srdci mám nejeden šrám,
život je tvrdej, i když jsi kapitán.
R: E7
A tak vždy A
zůstaneš H7
sám, niE
kdo ti nepoC#mi
ví,
jak máš A
žít, H7
abys byl miloE
ván E7
,
a tak vždy A
zůstaneš H7
sám, a E
koláč medoC#mi
vý
za tebe A
sní kapiH7
tán KorkoE
rán.
3. Na tváři mech mám z dalekejch cest tam do hor a údolí,
z košile mám jenom cár, ze smečky zbylo psů pár,
co bude dál, mi nikdo nepoví.
4. V kapse mám prach vodřenej z mincí, který jsem prodělal,
já jenom samotu znám, tak, sakra, co dělat mám,
abych měl jednou na pořádnej flám.
R: A tak vždy …
C
Ami
E