1. Z Emi
větrných plání, zroD
dil se den
C
dál slunce pálí jak dřH7
ív,
E
kopyta tepou o ztvrD
dlou zem
vH7
krajině černejch hříEmi
v.
2. Na kraj si sedá zlověstný stín
smrt číhá nad plání,
svůj cíl si hledá lesk karabin
a jezdců volání.
R: To Emi
anděl smrti vzal do D
rukou kříž
o život černejch hřív začH7
ali hrát,
a Emi
slunce stoupalo k D
západu blíž
C
do hřmění diD
vokých sEmi
tád.
3. Splašený stádo šílenej strach
svou krví zaplatí,
dál cestu cloní zvířenej prach
zpátky se nevrátí.
4. Utichly rány a koní cval
až jednou budem se ptát,
kdo čerých hřívám,proč život vzal
odpověď nebudem znát.