Hop trop arrow / Chrousti

: Chrousti

1. Ami 
V hospodě sedím u stolu, když přijde ke mně 
E 
chlap, 

řekne; Ami 
já jsem Jíra z Maršova, a podá jednu z 
E 
tlap. 

Jak Dmi 
se tak na 
G7 
něj 
C 
kou
Ami 
kám, 

zdá Dmi 
se mi, že
G7 
 ho 
E 
znám, 

ale Ami 
že si nejsem jistej, tak hned 
E 
zvědavě se 
Ami 
ptám: 


R: C 
Hele, 
Dmi 
vy prej 
G 
u vás 
C 
žerete 
Ami 
chrousty 

Dmi 
krovkam
G 
a a 
C 
syrový
C7 

Dmi 
obědu 
G 
že jich 
C 
zbodnete 
Ami 
spousty, 

E 
okolí každej 
Ami 
ví. 


2. Dodneška marně vzpomínám, co říct mi na to měl, 
po tý ráně židlí jsem to všechno nějak zapomněl. 
Jen ještě dneska cejtím, jak na břiše mi stál, 
když hospodou se jeho něžnej hlásek rozléhal: 

R: Já ti dám, že u nás žereme chrousty 
s krovkama a syrový, 
k obědu že jich zbodneme spousty, 
velký kulový! 

3. Od krve z mýho nosu když si ruce ušpinil, 
viděl, že má dost, a zbaběle mi pole vyklidil. 
A zatímco si kosti a zuby počítám, 
doma u stolu ho žena právě mile přivítá: 

R: Sláva, konečně táto že domů jdeš, 
chrousti už jsou studený, 
dneska si na nich pošmakuješ, 
jsou vypasený. 

R: Z toho kouká tvrdý poučení, 
Že kdo chroustá chrousty rád, 
kamarádství neocení, 
chtěl by se jenom prát. 
video

Historie úprav

02. 07.

Fíla (aktuální)

Export

Sdílení

Ve zpěvnících