G
Je to tvá vina, ty jsi příčina F
svýho smutnění
G
Chápej má milá, ty jsi svítila, F
já měl zatmění
Ami
To se někdy tak G
stává vítězkám
F
Zvyklejm na stupních G
stát
Ami
Že se začnou těch G
co ji netleskaj F
bát
Ami
To se někdy tak G
stává ješitám
F
Co jsou zvyklý jen G
brát
Ami
Já z klidu tě G
krásně rozkmital F
rád, G
rád
C
Říkáš jak jsem tě G
skoupal
a žes byla Dmi
hloupá a nemáš chuť F
žít
C
Že ti po srdci G
čmárám, že je po mně Dmi
spára
C
Že jen jsem tě G
houpal a tep že ti Dmi
stoupá
Tím jak mě chceš F
mít
C
Však pod tím vším G
pýcha
Už chystá se Dmi
dýchat a G
znít
Je to tvá vina, ty jsi příčina svýho smutnění
Chápej má milá, ty jsi svítila, já měl zatmění
To co stalo se, nejde odestát
Nejspíš to bude tím
Že já sejmul tvůj vzácnej majestát, vím, vím