1. C
Táborák Emi
zvolna F
zhasíC
ná, G
osada už jde C
spát,
F
kytara tiše C
doznívá, D7
do duše padá G
chlad,
C
stařičký Emi
šerif
F
už líC
ně G
ruku po láhvi C
vztáh',
F
pistole chová C
na klíně, D7
brouká si v temnoG
tách.
R: G
Když jsem byl C
mlád, C7
bývala AscaF
lona
Fmi
nejhezčí C
osadou, G
kterou jsem C
znal,
G
jak častoC
krát C7
hýřila AscaF
lona
Fmi
divokou C
náladou, G
již Bůh nám C
přálC7
.
Však slávě F
pistolí už zvolna C
dozvání
a C7
lesem F
nehlučí D7
to vlčí G
volání,
já půjdu C
spát, C7
však vlajka AscF
alony
Fmi
musí nad C
mým hrobem G
navěky C
vlát.
2. Vyschly už láhve na stole, pohasl ohňů žár,
šerif své těžké pistole pověsil na stožár,
na vlajku smutně se dívá, kytaru pohladí
a jeho hlava šedivá vzpomíná na mládí.
R: Když jsem byl mlád …