capo4
1. Já C
vám to pane Ami
povídám, na C
ranní vítr teď Ami
čekám,
ať C
vypráví A7
mně,jak se toulal Dmi
nad ní. G7
Snad Dmi
vinen je pohár co G7
leží tu, že Ami
vítr v ranním přeletu
mně Dmi
voní, hmm, G
voní,F
Vysočinou,C
Vysočinou.G7
2. Za C
mnou poštovní vůz dlouho míle Dmi
krájí,
F
dálkou zrozenou G
nemoc posílí C
jen.
C
S ní prchají léta, odplouvá Dmi
mládí,
F
lék mně v šatě G
nočním nabídl C
sen. C7
3. O tom,že na F
horách se mlha k G7
útoku dolů C
řadí, C7
jak F
potok loukou G
pádí si nechám C
zdát. C7
O lesním F
přístřešku,kde v G
měsíčním lesku vítr C
bloudí Ami
o rose Dmi
studící, o toulce G
vonící F
Vysočinou,C
Vysočinou. G7
4. Ráno C
každý sen i ten tulákův, slunce Dmi
ruší,
pak F
na tisíc ozvěn G
noční děj stále C
má.G7
Jednou C
odešel a teď dálku denně Dmi
krátí
vám F
prozradím,ten G
poutník,to jsem C
já.C7
5. Na známou F
stanici můj G7
vlak se brzy C
vrátí, C7
tam si F
kolejí špásem do G
polí jen tak C
sáh. C7
F
Zpomalí útlé G7
vlákýnko páry až C
stojíAmi
oči Dmi
zapíjí,G
setkání s F
Vysočinou,C
Vysočinou. G7
6. Proč C
vám to pane Ami
povídám,když C
vítr líp to Ami
řekne sám
co je C
za kolejí, A7
která v trávě Dmi
končí. G7
Jen Dmi
počkejte se mnou G7
chvíli tu na Ami
vítr v ranním přeletu
jak Dmi
voní, hmm, G
voní F
Vysočinou, C
Vysočinou, Ami
F
Vysočinou, mojí C
Vysočinou.