R1: C
Vím, vím, že F
cestou tou
někam C
musím dále G
jít,
C
vím, vím, že F
ani jednou
v životě C
nesmím G
milou C
zřít.
1. C
Vše, co jsem Emi
měl, to jsem F
opusC
til
jen proto, F
abych viděl G
světa C
krajG
,
C
zklamání Emi
větší jsem snad F
nezaC
žil,
tak F
řekněte mi, G
kde najdu C
ráj.
R1:
2. Skřítka, co jsem ho jak dítě znal,
toho o radu jsem požádal,
on mi na kolena přikázal
a tiše mi pak povídal:
R2: Víš, víš, že cestou tou
někam musíš dále jít,
víš, víš, že ani jednou
v životě mesmíš milou zřít.
3. Zpátky chci k tomu, co jsem opustil,
teď už jsem viděl světa kraj,
zklamání větší jsem snad nezažil,
teď vím, vím, že doma je ráj.
R1: