Jaroslav Hutka 
/
Rozcvička
Jaroslav Hutka: Rozcvička
1. DAmi
obrého jitra, votevřte vokna, dveře a pusu dokořE
án, teď,
nAmi
adechněte sAmi/G#
e, Ami/G
uklidněte sAmi/F#
e, pAmi/F
ocvičíme si zrE
ána,
tF
ělo po noci lE
íné F
účinkem se nemE
ine,
kdAmi
yž se protáhnAmi/G#
e kAmi/G
aždý sval schvAmi/F#
álně, bAmi/F
iceps, trE
iceps, cAmi
eps.E
obrého jitra, votevřte vokna, dveře a pusu dokořE
án, teď,
nAmi
adechněte sAmi/G#
e, Ami/G
uklidněte sAmi/F#
e, pAmi/F
ocvičíme si zrE
ána,
tF
ělo po noci lE
íné F
účinkem se nemE
ine,
kdAmi
yž se protáhnAmi/G#
e kAmi/G
aždý sval schvAmi/F#
álně, bAmi/F
iceps, trE
iceps, cAmi
eps.E
R: HlA
asatel hlásá, že svD
ět je jedna krA
ása,
smE
ěle ven z postA
ele nH7
árod vyskočE
í,
vA
ykloktá zuby, pD
yžamo narA
uby,
z E
oken kromě zA
áclon pD
eří plE
ápolA
á,
rE
olety vyletí za nA
ima vzápětí,
trH7
amvaje vyjedou z remE
ízy vobjetí,
hlA
asatel hlásá, že dD
en je jedna krA
ása,
pE
opeláři cA
inkaj' pD
opelnE
icemA
a.
asatel hlásá, že svD
ět je jedna krA
ása,
smE
ěle ven z postA
ele nH7
árod vyskočE
í,
vA
ykloktá zuby, pD
yžamo narA
uby,
z E
oken kromě zA
áclon pD
eří plE
ápolA
á,
rE
olety vyletí za nA
ima vzápětí,
trH7
amvaje vyjedou z remE
ízy vobjetí,
hlA
asatel hlásá, že dD
en je jedna krA
ása,
pE
opeláři cA
inkaj' pD
opelnE
icemA
a.
2. Ustelte postel, uchopte židli, přísun ke stolu, raz, dva,
postavte na čaj, sebe na hlavu, zhluboka dýchat, nedýchat,
upažte a roznožte, v předklonu se položte,
natáhněte si páteřní svaly, bude šest hodin.
postavte na čaj, sebe na hlavu, zhluboka dýchat, nedýchat,
upažte a roznožte, v předklonu se položte,
natáhněte si páteřní svaly, bude šest hodin.
R: Hlasatel hlásá, že den je jedna krása,
rosa z laviček pomalu vysychá,
mlíkaři vozej' konve plný mlíka,
pekaři uždibujou z housek kousky,
sluníčko vylejzá pomalu nad barák,
tu ránu vypustil z vejfuku náklaďák,
domovnice si uvázaly šátky,
voblíkly tepláky - budou mejt schody.
rosa z laviček pomalu vysychá,
mlíkaři vozej' konve plný mlíka,
pekaři uždibujou z housek kousky,
sluníčko vylejzá pomalu nad barák,
tu ránu vypustil z vejfuku náklaďák,
domovnice si uvázaly šátky,
voblíkly tepláky - budou mejt schody.
3. Vlezte si do polohy ležmo a dělejte, jak když šlapete,
napište nohou jedničku, dvojku, malou násobilku, dva,
klekněte na kolena jak Máří Magdaléna
aneb jak ona Magda Dobromila Rettigová.
napište nohou jedničku, dvojku, malou násobilku, dva,
klekněte na kolena jak Máří Magdaléna
aneb jak ona Magda Dobromila Rettigová.
R: Ta by si zrána umíchala vejce,
dala si čaj s mlíkem a tvrdou housku,
jenomže my se proto nezlobíme,
my se bez snídaně klidně vobejdem,
a už se ozývá jen bouchání dveří,
rodina se sejde zas snad až k večeři,
první jde táta, za ním máma chvátá,
poslední se belhá ze schodů děda.
dala si čaj s mlíkem a tvrdou housku,
jenomže my se proto nezlobíme,
my se bez snídaně klidně vobejdem,
a už se ozývá jen bouchání dveří,
rodina se sejde zas snad až k večeři,
první jde táta, za ním máma chvátá,
poslední se belhá ze schodů děda.
4. To nám ten den zas pěkně začíná, uvolněte se, klusáme,
klusáme poklusem, klus, klusáme, klusy klusy klus, dva,
vyvalte oči z důlků, už máme za sebou půlku,
a teď se dáme s chutí do práce, je čtvrt na sedm.
klusáme poklusem, klus, klusáme, klusy klusy klus, dva,
vyvalte oči z důlků, už máme za sebou půlku,
a teď se dáme s chutí do práce, je čtvrt na sedm.
R: "Ranní rozcvička," říkává babička,
"ta je jenom pro ty, co nic nedělaj',
každej, kdo má jen trochu rozum v hrsti,
nebude hned zrána si dávat do těla."
Bába se dožila devadesáti let,
nikdy necvičila, co světem stojí svět,
a proto směle vyskočit z postele,
abych ještě zatepla moh' zalehnouti zpět.
"ta je jenom pro ty, co nic nedělaj',
každej, kdo má jen trochu rozum v hrsti,
nebude hned zrána si dávat do těla."
Bába se dožila devadesáti let,
nikdy necvičila, co světem stojí svět,
a proto směle vyskočit z postele,
abych ještě zatepla moh' zalehnouti zpět.
