Na břehu D
Niagary, stojí A7
tulák starý,
na svou první lásku vzpomíD
ná.
Jak tam stáli spolu, dívaA7
li se dolů,
až jim půlnoc spadla do klíD
na.
Teskně hučí NiaA7
gara, teskně hučí do noD
ci,
komu D7
vášeň v srdci G
háGmi
rá,
tomu D
není pomoA7
ci,
komu D7
vášeň v srdci G
háGmi
rá,
tomu D
není pomoA7
ci. D
Střemhlav D
do propasti padá A7
proud,
na něm vidím tebe děvče D
plout,
škoda že ten D7
přelud
G
kráGmi
sný D
nelze A7
obejD
mout,
škoda že ten D7
přelud
G
kráGmi
sný D
nelze A7
obejD
mout.
Osud tvrdou pěstí, zničil lidské štěstí,
i ten nejkrásnější jara květ
i ten kvítek jara vzala Niagára
ta jej nenavrátí nikdy zpět.
Teskně hučí Niagara, teskně hučí do noci,
komu vášeň v srdci hárá, tomu není pomoci,
komu vášeň v srdci hárá, tomu není pomoci.
Střemhlav do propasti padá proud,
na něm vidím tebe děvče plout,
škoda, že ten přelud krásný nelze obejmout,
škoda, že ten přelud krásný nelze obejmout.