1. Ami 
Vlak se řítí, světla svítí mlhou, černou H7 
tmou,
Ami 
 někdo zvednul návěstí, šraňH7 
kama nejde E7 
hnout,
Ami 
v kupé v třetím vagónu si sednul teď můj H7 
stín,
Ami 
přímo, lásko, vedle tebe,E7 
 co teď bude sAmi 
 ním?
R1: Ami 
StátAmi/G 
 Ami/F 
 Ami/E 
 Ami 
, státAmi/G 
 Ami/F 
 Ami/E 
 
Ami 
Na kolejích totiž leží Dmi 
místo mě dnesEmi 
ka můj Ami 
stín.
2. Nádražáckou uniformu teď na sebe dám,
všechny zvuky týhle trati zapomenout mám,
s rozsvícenou lucernou vybíhám z domku ven,
dejchám, běžím po kolejích, vlak se řítí sem.
R1: +
R2: Dmi 
Jak pelyněk láska Emi 
zhořkla Ami 
mi,
G 
chutnala jak na jazyku Ami 
blín,
Dmi 
žádnou lítost jsi Emi 
neznaAmi 
la,
tak H7 
proč bys litovala E7 
stín?
Ami 
Záchrannou Dmi 
brzdE7 
ou jsi Ami 
neuměla Dmi 
hnouE7 
t,
já Ami 
blázen do Dmi 
tvých očE7 
í jsem Ami 
korábem chtěl Dmi 
plouE7 
t,
Ami 
jenže to nebyl Emi 
přístav, ale F 
moře bouřC 
livé,
Dmi 
nakonec můj stín H7 
k tomu řekl E7 
své.
3. Probouzím se z toho šoku, na čele mám pot,
vstávám, koukám do zahrady, kdo přelejzá plot,
schoval se mi mezi dříví kousek za kůlnou,
podobal se mýmu stínu, který bloudí tmou.
R1,2: 
Ami 
na kolejích totiž leží Dmi 
místo mě dnesEmi 
ka můj sAmi 
tín …