Karel Plíhal arrow / Víla

: Víla

1. ZnC 
al jsem jednu vílu, která t
F 
ančívala n
G 
a louce

Ami 
u silnice, kt
Emi 
erá vede z B
F 
rna do Ol
G 
omouce,

zlAmi 
ehounka se d
Emi 
otýkala v
F 
ousů strejdy j
C 
ečmen
G 
e,

C 
a já čekal, 
F 
až jí hebké š
C 
aty sklouznou z r
G 
amen
C 
e.

2. Šaty sklouzly a já koukal, ležel v trávě, tajil dech,
milióny galaxií běhaly mi po zádech,
jelikož však měl jsem rýmu, kýchl jsem a stalo se,
že se lekla a skončila ten svůj tanec na nose.
3. Přišla ke mně jen tak, nahá, a beze všech rozpaků
jemným hlasem zazvonila:"Co šmíruješ, prasáku,"
vod tý doby moje duše ztvrdla jako z ocele,
nC 
etoulám se p
F 
o loukách a r
C 
adši koukám na tel
G# 
e-v
G 
iz
C 
i.
×

Historie úprav

30. 08.

anonym (aktuální)

Export

Sdílení

Ve zpěvnících

Písnička není v žádném zpěvníku.