1. Využiju noc tG
emnou, opustím dům prokD7
latej,
chceš-li uprchnout se mnou, tak se moc nerozmejšG
lej,
už tady C
není vo co stát, tvůj G
táta chce tě za ženu mi E7
dát,
tohle A7
není mý přání, já nechci budit zdání,
že D7
budu do tebe do smrti zamilovaG
nej.
Tedy chceš-li mě D
mít, vyrazíme proti proudu, než se rozedH7
ní,
tam, kde je pC
ramen vody chladivej,
tam sG
tojí můj malej srub šediE7
vej,
tam budeš A7
mou, D7
tak už neváG
hej.
R: Když Emi
někdy slunce svítí, tak tady je žár
a H7
ve vzduchu čpí jenom pEmi
rach,
tam louka plná kvítí i borovic pár,
tam z A7
táty už nejde stD7
rach,
když tady je noc, tam je bílej den a v G
okolí svatej klid,
už A7
je na mě moc, když slyším tu jen, že si tě musím vD7
zít.
2. = 1.