Je sychravý konec léta, rok 9 po Kristu. 
Početný římský vojenský sbor se přibližuje k místu zvanému Teutoburský les. 
Unavení legionáři se ukládají ke spánku a ač jsou vyčerpaní a prokřehlí, není důvod k obavám. 
Trestná výprava do srdce Germánie bude do určité míry jen rutinní záležitostí. 
Není na světě armády, která by zkušené a dokonale vycvičené legie dokázala porazit… 
C G Ami G C B Ami F G Ami 
 
C 
Ptáci G 
po nebi Ami 
táhnou. 
Slunce se G 
k obzoru C 
sklání. 
[: B 
Sedím a tesám Ami 
do kamene. 
F 
Posílám G 
bohům svýAmi 
 přání.  :]
Dmi 
Kéž je ze mne centurion, 
A4 
kéž přijde řada na můj A3 
štít. 
F 
V lesích plných barbarA 
ů, jenž si Dmi 
nezaslouží žít. 
Ref: Ami 
Soumrak pomaEmi 
lu padá 
naFmaj7 
 šedivou GermáC 
nii,  
Fmaj7 
nepřátelskou C 
a zlou. 
Nevíš, G 
co bude zítra, 
nevíš, B 
co bylo dnes. 
V mlhách je cítit zrada 
a močál čeká na legii. 
Tak nevlídně nás vítá 
G 
Teutoburský les. C 
 
C G Ami G C B Ami F G Ami 
 
Dmi 
Z nápisu ve skále se budoucí dozví, A4 
kdo před věky tu A3 
stál. 
F 
Kdo tu navždy svoje A 
jméno vyteDmi 
sal. 
Pak jednou tiše vysloví, ten kdo zabloudí až sem, 
kostrbatá písmena psaná Římanem. 
Ref: 
V září roku 9 našeho letopočtu došlo v bažinách Teutoburského lesa (na území dnešního Německa) 
ke střetu tří elitních římských legií v počtu mezi 30 až 40 000 muži s germánskyým kmenem Cherusků, 
vedených náčelníkem Arminiem (Hermannem). 
Když se legionáři roztažení do nekonečného zástupu jen s velikými obtížemi prokousávali 
rozmoklým terénem a bažinami, z hloubi Teutoburského lesa na ně zaútočili 
germánští válečníci ze všech stran. 
Po třídenním masakru utrpěl neporazitelný Řím jednu z nejkatastrofálnějších porážek 
v historii a z početného kontingentu se podařilo zachránit jen pár šťastlivcům.