1. Byl jG
eden krC
ál, ten krG
aloval, až dD
okraloval jG
aksi,
a tak si vC
ěci spG
akoval a zD
avolal si tG
axi.
Měl v dEmi
uši plno lD
ítosti nad ztrEmi
átou sebe sD
ama,
tak zG
ajel prC
o pár drG
obností k hD
otelu PanorG
ama.
2. Všem běhával mráz po těle, když rozezpíval sály,
měl všude samé přátele a hloupí se ho báli.
Však kdepak jsou ti přátelé, když přišly horší časy?
Stali se z nich andělé, nikoliv ale spásy.
3. Byl jeden král, ten kraloval s ideálama svýma,
svý království si maloval barvama růžovýma.
Však dneska už je bez žezla a jak tak z okna hledí,
pravda mu náhle vyhřezla, že království bylo šedý.
4. Svět zapomíná na krále, neboť má jiné trable,
a taxíky jsou pomalé a duše trochu škráblé.
Tak nechme krále seděti, ať platí, kolik platí,
a pomysleme na děti a na císařovy nové šaty.