1. V prAmi
ázdné lE
áhvi od pivAmi
a dobré zahraniční znDmi
ačky
kvetla růže ohnivAmi
á hE
rdě, pomalu a plAmi
ačky.
2. Psal jsem řádek po řádku historické veledílo,
vysedával na zadku, až se slilo, co kde bylo.
R: VšAmi
ichni píší jen, co slyší, všichni slyší to, jak dýší,
tak, jak dýší, tak i pDmi
íší, je to mAmi
arné, spE
adla klAmi
ec,
v přírodě je to tak dáno, ptát se "proč?" je zakázDmi
áno,
to už nAmi
ení nE
aše vAmi
ěc.
3. Byly dálky pobudů, byly výmysly i kravál,
z jizev svého osudu jsem si stehy vytrhával.
4. Nadbíhal jsem hrdinům, vyprávěl o zašlé době,
poručickou ofinu jsem si přistřihl sám sobě.
R:
5. Kostel není ještě mše, fantazie není lhaní,
dopřejte mi dopsat vše, co mám ještě na napsání.
6. Dokud září rudý květ rudé růže v temné flašce,
dopřejte mi vykřičet slova, co mám na bumážce.
*: VšAmi
ichni píší jen, co slyší, na na naE
.Ami
..