1. KdAmi 
yž se snáší noc na střechy Petěrburgu, pF 
adá nE 
a mě žAmi 
al,
zatoulaný pes nevzal si ani kůrku chlF 
eba, kterou jsE 
em mu dAmi 
al.
R: /: LC 
ásku moji knDmi 
íže IgE 
or si bere,
nF 
ad sklenkou vD#dim 
odky hrH7 
aju si s rE 
evolverem,
hAmi 
avran usedá na střechy Petěrburgu, čF 
ert abE 
y to sprAmi 
al.
2. Nad obzorem letí ptáci slepí v záři červánků,
moje duše, široširá stepi, máš na kahánku.
R: /: Mému žalu na světě není rovno,
vy jste tím vinna, Naděždo Ivanovno,
vy jste tím vinna, až mě zítra najdou s dírou ve spánku. :/