1. V C
jednym dumku na ZarG
ubku
mjG7
al raz chlopek švC
arnu robku
a ta robka tG
oho chlopka rG7
ada nemjalC
a.
Bo ten jeji chlopek dG
obrotisko byl,
G7
on tej svoji robce všC
icko porobil,
čepani ji pomyl, brG
avku dával žrat,
děcka mG7
usel kolibC
at.
2. Robil všecko, choval děcko,
taky to byl dobrotisko,
ale robka toho chlopka rada nemjala.
Štvero novych šatu, štvero střevice,
do kostela nešla, enem k muzice,
same šminkovani, sama parada,
chlopka nemjala rada.
3. A chlopisku - dobrotisku
slze kanu po fusisku,
jak to vidí, jak to slyší, jaka robka je.
Dožralo to chlopka, že tak hlupy byl,
do hospody zašel, vyplatu prepil,
a jak domu přišel, řval, jak hrom by bil,
a tu svoju robku zbil.
4. Včil ma robka rada chlopka,
jak on píská, ona hopka,
Hanysku sem, Hanysku tam, ja tě rada mam.
Věřte mi, luďkově, že to tak ma byť,
raz za čas třa robce kožuch vyprášiť
a pak je hodna tak jako ovečka
a ma rada chlopečka.